Protože jsem v Benátkách, musím (jako ostatních 99 % turistů) vidět Náměstí sv. Marka, kde se konají ty nejzásadnější události. Mé první kroky směřují k proslulé bazilice sv. Marka. Jejích pět kupolí i řecký půdorys působí opravdu velkolepě.
Aby také ne, když se má jednat o nejzachovalejší příklad byzantské architektury. Vstup dovnitř je bezplatný, což ale znamená dlouhou frontu. Než se do ní postavíte, nezapomeňte si batoh odložit ve vedlejší budově. Jinak si ji vystojíte dvakrát, stejně jako já. Další architektonickou zajímavostí je Dóžecího palác, kde byl vězněn slavný svůdník Casanova. Za padesátiminutové čekání a 20 eur jeho návštěva ale nestojí. Lepší je užít si nádherný výhled na celé město z věže kampanila, kterou najdete hned vedle.
Pokud patříte mezi milovníky umění 20. století, neměli byste minout muzeum Peggy Guggenheim. Najdete zde obrazy od Pabla Picassa, Marca Chagalla, Salvatora Dalího, a dokonce i jeden od Františka Kupky. Z toho, že zde visí i český autor jsem byla tak nadšená, že jsem si v místním obchodě musela koupit alespoň náušnice.
Všechny cesty vedou ke slavnému mostu Ponte Rialto, a tak jsem zde skončila i já. Kotví zde také nejvíce gondol, a tak abych uprchla od selfie chtivých davů, na jednu jsem naskočila. Za půlhodinovou plavbu jsem sice po delším smlouvání dala 70 eur, ale stálo to za to. Projížďka skrz úzké kanály s pozpěvujícím gondoliérem, neměla chybu. A jak jsem se poté dozvěděla, měla jsem štěstí, že nebylo po 19 hodině, to je prý cena výrazně vyšší.
Při procházení městem se určitě zastavte na italském trhu. Ten poznáte již z dálky díky linoucí se vůni šunky a sýrů. Najdete zde i vynikající olivy, ovoce a zeleninu. Já jsem si pořídila netradiční květinu z chilli papriček. Trhy bývají každý den na jiném místě a většinou jen dopoledne. Výjimkou je každodenní trh u Ponte Rialto, kde najdete prodejce i odpoledne.
Ve čtvrti San Marco se nachází většina luxusních hotelů a obchodů. Najdete zde také slavnou operu La Fenice, která za dobu své existence několikrát vyhořela, ale jako bájný Fénix vždy vstala z popela. Jejími zdmi prošla spousta velikánů operního světa včetně Giuseppe Verdiho, který zde uvedl premiéry mnoha svých, dnes už slavných, oper. Interiér této nádherné budovy si nejlépe vychutnáte, když zajdete na některé z představení. Já jsem zvolila klasiku, Verdiho La Traviatu, a nelitovala. Hraje se čtyřikrát za víkend, takže lístky není problém sehnat.
Vodní MHD
Na auto zapomeňte. Benátky se rozkládají na stovce ostrůvků, doprava se proto odehrává buď na vodě, nebo pěšky. Na první pohled se to může zdát jako nepříjemná komplikace, ale nakonec zjistíte, že díky tomu poznáte mnohem více zajímavých míst. Při projížďce lodí se vám navíc naskytnou nejhezčí pohledy na zdejší paláce, neboť průčelí mnohých z nich směřují právě směrem ke kanálu. Dopravu zajišťují linkové čluny, romantické gondoly a vodní taxi. Mezi ostrovy se můžete snadno přepravovat i v rámci městské hromadné dopravy, kterou v Benátkách zajišťují tzv. vaporetta. Určitě se vyplatí koupit si celodenní či vícedenní jízdenku, která funguje i na vlak a autobus.
Kdy vyrazit?
Vydat se sem můžete v podstatě kdykoliv. V letních měsících je třeba se připravit se na vyšší teploty a delší fronty u památek. Do města je pak lepší vyrážet brzy ráno, případně počkat s prohlídkou turistických atrakcí na večer. Až přestanete davy turistů snášet, prchněte na některý z menších ostrůvků. Povinností je navštívit Murano, tzv. ostrov sklářů. Na každém rohu zde najdete obchůdky se sklem, tradiční sklářské dílny i galerie, kde můžete skleněné předměty obdivovat i nakupovat.
Skutečnou oázou klidu je bezpochyby Burano, původně rybářský ostrov, který se stal díky pestrobarevným domkům terčem objektivů fotografů z celého světa. Traduje se, že domky byly pomalovány výraznými barvami, aby usnadnily orientaci rybářům, kteří se vraceli unavení z moře. Do historie se tento ostrov ale zapsal něčím úplně jiný, a to výrobou ručně vypichované krajky. Ještě dnes zde uvidíte stařenky sedět před svými domky, jak drží v ruce plátno a paličkují.
Kde se ubytovat?
Pokud patříte mezi milovníky klidu a přírody, ubytujte se v rezortu JW Marriott Venice. Hotel leží na samostatném ostrově o rozloze 16 hektarů, kde najdete olivové sady, botanickou zahradu i vlastní kostel. Hotel má různé kategorie pokojů včetně designových vil od Matteo Thuna. K dispozici jsou čtyři hotelové restaurace a tři bary. Jedna z nich, Dopolavoro, se dokonce pyšní michelinskou hvězdou. Mne ale mnohem více oslovila střešní restaurace Sagra, která nabízí úchvatné výhledy na Benátky. Senzací je bazén na střeše hotelu, z nějž můžete při plavání nerušeně pozorovat náměstí sv. Marka. Děti mají v zahradě bazén vlastní. Pokud se rádi rozmazlujete, neměli byste si nechat ujít návštěvu GOCO spa. Mužský doprovod mezitím pošlete na ochutnávku vín. V ceně ubytování je pravidelní vodní shuttle, který vás za patnáct minut přepraví do centra Benátek. Najdete zde i tenisové kurty, fitness centrum a galerii. Pokud zde budete více než jednu noc, doporučuji “activity” balíček, který zahrnuje návštěvu Murana, Burana, degustaci vín, olivových olejů, lekce jógy, pilates i další aktivity. Já jsem zvolila kurz vaření a konečně pochopila, jak se dělají těstoviny “al dente”.
Další možností, jak se vyhnout turistům a zároveň vysokým cenám, je najít si ubytování na benátském předměstí Mestre. Žije zde i většina Italů pracujících v centru. Hotelů je zde spousta, ale jejich kvalita není valná. Já jsem se rozhodla pro nově otevřený Four Points by Sheraton, který skutečně překvapil. Vzhledem k jeho poloze 10 minut z letiště jsem čekala sterilní kongresové prostředí, rozhodně ne designový interiér a už vůbec ne příjemné posezení v zahradě. A to klidně s vlastní lahví vína.
Za návštěvu rozhodně stojí restaurace Point, která servíruje vynikající italské pokrmy i vegetariánská jídla. Noční jedlíci uvítají nonstop otevřený samoobslužný stravovací koutek. Chyběl mi jen bazén, ale ten by měl být již v příštím roce v provozu. Four Points zejména oceníte, pokud přijedete autem. Nabízí totiž neplacené parkoviště a autobusovou zastávku přímo před vchodem. Když jsem se na recepci ptala na cestu do centra, nejen že mi našli nejlepší spojení, ale i vytiskli jízdní řád.
Co zde ochutnat?
Většina turistů si dává italskou klasiku, tedy těstoviny a pizzu. Jak mi ale vysvětlil kuchař Antonio „v tradiční benátské kuchyni kralují ryby a mořské plody“, které jsou opravdu vynikající. Zajímavé jsou i tzv. cicchetti, což je něco jako španělské tapas. Mohou to být chobotničky, sýry, olivy i masové kuličky. Povinností je dát si hovězí carpaccio, které odsud pochází. V roce 1950 ho ve slavném Harry’s Baru, kam chodil i Ernest Hemingway, poprvé představil Giuseppe Cipriani a pojmenoval na počest benátského malíře Carpaccia. A jaké víno? Z Benátska pochází celá čtvrtina italské produkce, takže vybírat je opravdu z čeho. Objednáte-li místní Soave, Prosecco z oblasti Valdobbiadene či Bardolino, rozhodně nebudete zklamáni.
Jak se tam dostat?
Z Prahy do Benátek můžete vyrazit autem (800 km), případně využít přímé linky ČSA či Easyjet. Zpáteční letenka se dá pořídit již za tři tisíce korun.
