Kde: Egypt
Ozdoba hlavy i nástroj svádění. Barvě a délce vlasů připisuje lidstvo význam už od nepaměti a hřívu považuje za nejdůležitější znak sexuality. Nápad začít si vlasy upravovat přitom ukradly ženy mužům. Zatímco lovci si vlasy spínali, aby jim nepřekážely v akci, ženy nosily prameny rozpuštěné na důkaz své plodnosti. Pak ale objevily kouzlo spon i ony. Hřebeny staré pět tisíc let svědčí, že ke kadeřníkovi chodily už ženy ve starém Egyptě. Při slavnostech si nasazovaly paruky vyrobené z hřív otrokyň. Ve starém Řecku zase nosily dámy vlasy rozpuštěné, kadeře si barvily henou a pudrovaly zlatým prachem, aby se třpytily. Římanky k úpravě používaly želízko zahřáté na slunci – jakousi prakulmu. Ve středověku za pannami vlasy vlály, zatímco vdané ženy je schovávaly pod závoj. „Když sestry ráno vstaly, poslaly sobě pro bradýře a vonnými vodami sobě hlavy kázaly zmýti a kadeřů nadělati,“ zaznamenal v patnáctém století šlechtic Ctibor Tovačovský z Cimburka.