20. dubna 2018
 | 
Foto: Shutterstock.com, archiv značek
Používáme ho některé denně, vme o něm, ale všechno? Třeba kde se vzal?

1. Slovo šampon pochází z hindského výrazu chāmpo, což znamená drbání či masírování. Staří Indové k vlasové hygieně používali extrakt z plodů mýdelníku, jenž obsahuje vysoké množství chemické látky saponinu, smíchaný s angreštem a bylinkami. Saponin má přitom podobné účinky jako mýdlo. V Indonésii se zase šampony vyráběly z lusků a rýžové slámy. Obojí se spálilo na popel a smíchalo s vodou. Výsledkem byla sice perfektní očista, ale taky totálně vysušené vlasy. Proto si tehdejší ženy do pramenů vtíraly i kokosový olej. Evropané si po staletí vystačili s pouhou vodou a obyčejným mýdlem, případně bylinkami.

2. Severoameričtí indiáni sázeli na extrakty z rostlin, nejčastěji z kapradiny. Jihoameričtí indiáni zase používali merlík chilský (quinou), jehož očistné účinky objevili náhodou při vaření. Obilovina se totiž před svoji tepelnou úpravou musela omýt, aby se zbavila již zmíněného saponinu a byla jedlá. „Odpadová látka“ pak posloužila jako šampon.

3. Rakouská císařovna Alžběta Bavorská, která se proslavila pod přezdívkou Sissi, byla svými vlasy doslova posedlá. Mytí její bujné hřívy představovalo obřad, který probíhal každé tři týdny a trval celý den. Lazebnice šlechtičniny kadeře napřed tři hodiny pročesávala, pak použila šampon z vaječných žloutků, koňaku a jablečného octa. Přípravek nanášela na prameny štětcem a nechala  hodinu působit. Poté služebná Alžbětiny kadeře opláchla teplou vodou a vývarem ze slupek vlašských ořechů. Pak ještě přišla řada na medovou masku a další sprchu. Po umytí chodila Sissi sem a tam, dokud jí prameny neuschly. Na závěr lazebnice vlasy ještě přestříkla zeleným čajem – pro božský lesk!