30. července 2016
 | 
Foto: Shutterstock
Po stopách prvních milovnic blýskavých doplňků.

Egyptská královna Kleopatra právě usedá se svým milencem Markem Antoniem k hostině. Vsadila se s ním, že za večer dokážou projíst a propít obnos, který se rovná ceně deseti tun toho nejlepšího stříbra. Na stůl jim nosí nejvybranější pochoutky, ale žádná nemá takovou hodnotu, aby mohla královna sázku vyhrát. Večeře se chýlí ke konci a Marcus Antonius už se v duchu raduje z výhry, když tu si najednou Kleopatra nechá přinést sklenici silného octa.

Potom ze své náušnice vyjme nejslavnější a nejkrásnější perlu celého Středomoří a hodí ji do zlatého poháru. Když se perla rozpustí, Kleopatra zředí ocet vodou, osladí medem a vypije. A vyhrává. „Jedna perla má větší cenu než všichni muži světa, ale nechme je žít. Kdo by pak ženám ty perly lovil?“ prohlašovala rozmarně. Ať už její názor sdílíte, nebo ne, nejspíš ani vás nenechávají blýskavé drahokamy chladnou.

Náušnice solitery fialové, Preciosa, 1045 Kč

Symboly moci
Šperky se pravděpodobně zrodily v jeskyni. Pravěcí muži je používali jako amulety. Neváhali si pověsit na krk kosti z prstů zemřelého otce, aby získali jeho oštěpařskou zručnost, nebo vlčí tesák pro zvýšení tělesné zdatnosti. Šperky sloužily jako magické očkování proti zlu a nebezpečí a stejně tak jako symboly moci, síly a postavení. Lovec ověšený medvědími zuby se mohl pyšně naparovat.

Ano, šperky byly původně čistě mužskou záležitostí. Jejich kouzlo ale brzy omámilo i ženy. Ty začaly zdobit svá těla nejrůznějšími náhrdelníky a náramky z kůže, kostí a kamenů. Za zrození prvních luxusních klenotů vděčíme starým Egypťanům. Zahodili kosti a zuby a pro výrobu šperků začali používat zlato, stříbro a drahokamy.