Pokud tyhle dvě věci klapnou a vy navíc máte něco natrénováno, takže se vám příjemně šlape, je úspěch vlastně už předem zaručen. Své o tom ví i úspěšná běžkyně na lyžích a cyklistka Kateřina Neumannová.
Letní koktejl podle Kateřiny
„Miluju kombinaci kolo, chození, hory a jezera. Ráda si dopoledne zajezdím na kole a odpoledne se natáhnu u vody. Nejsem typ, který by dokázal proležet týden na lehátku u moře, i o dovolené potřebuju ke štěstí pohyb. Všechny své prázdninové sny si plním v horách na severu Itálie,“ říká zasněně olympijská vítězka a dodnes aktivní sportovkyně Kateřina Neumannová. Katku má většina Čechů spojenou se zimními sporty, především s běžeckým lyžováním, její doménou však odjakživa byla i jízda na horském kole, jíž se dodnes aktivně věnuje. „Severoitalské Trentino jsem si oblíbila před několika lety a od té doby se sem pravidelně vracím, a to nejen v zimě kvůli lyžování, ale i v létě, kdy se tu dá podnikat spousta věcí. Zpravidla se sem nedostanu na déle než týden, jsem si ale jistá, že ani delší dobu bych se tu nenudila.“
Poznejte pohoří Brenta tzv. italský Svatý Mořic
Katka si oblíbila především vápencové pohoří Brenta, zhruba čtyřicet kilometrů dlouhý skalnatý masiv, který vytváří hornatý okruh severozápadně od města Trento. „Letos mířím do městečka Molveno, které leží u stejnojmenného jezera. Miluju zdejší bledě modrou osvěžující vodu. Díky ideální kombinaci krásného města, jezera a hor se Molvenu přezdívá italský Svatý Mořic. Hned za městečkem je dolní stanice lanovky, kterou se můžete nechat vyvézt do masivu Brenty. Celé pohoří je dokola lemované perfektně značenými pěšími a cyklistickými trasami různé náročnosti, které jsou nazvané buď Dolomiti Brenta Bike, nebo Dolomiti Brenta Trek.“ Je možné vyrazit i přímo do centra Brenty, kde jsou nejkrásnější dolomitové komíny, které jsou na seznamu Světového přírodního dědictví UNESCO. „Takhle podle mě vypadá ráj,“ vzpomíná Katka Neumannová, která tu vloni s dvanáctiletou dcerou Lucií podnikla túru ke kříži Cross de la Altisimo. „Jde o místo ve výšce 3303 metrů nad mořem. A právě tohle se mi na téhle oblasti líbí – člověk se tu dostane po relativně schůdných trasách do výšky přes tři tisíce metrů. Ale je to pochopitelně náročné! Nejsou tu zajištěné ferraty, jde o klasickou pěší túru. My jsme s Luckou zvládly výstup a sestup za čtyři hodiny, ale trasa jde spíš pojmout jako celodenní výlet, přičemž částečně se dá využít i lanovka.“ Další možností je nechat se z městečka Malveno dovézt do Madonny di Campiglio, projít napříč celým masivem a vrátit se zpět do Malvena.